Kateřina LOUČKOVÁ
vydalo Nová Forma 2010
Anotace – tentokrát budu štědrá, a poskytnu vám hned dvě:
Kniha je určena pro příznivce zajímavých příběhů, kteří nemají moc času na čtení a není určena dětem.
Království ohrožené občanskou válkou má pouze jedinou šanci. Najít unesenou dědičku trůnu a výhodně ji provdat. Jenže protivník je vychytralý a králův nejschopnější velitel na cestě za princezninou záchranou musí překonat několik nebezpečných a záludných překážek. Ale co když se nakonec ukáže, že na jednoho hráče se v téhle partii trochu zapomnělo? (zdroj: novaforma.cz)
—
Co se stane, když král nemá syna a jeho jediná dcera beze stopy zmizí? Co dělat, když na hranicích stojí nepřátelé a zemi hrozí bratrovražedná válka?
A co když se navíc králův oblíbený vojevůdce během hledání princezny narychlo ožení?
I o tom vypráví čtivá romantická novela s prvky fantasy, která nese název Následník. (zdroj: přebal knihy)
Hodnocení:
Další „samizdatové“ vydání romance. Vážení, ale tohle se mi fakt líbilo.
Sice mě vyděsilo, když jsem knihu letmo otevřela, a vybafla na mě jména hrdinů jako Jitřenka, Hvězdička, Vlaštovka a tak podobně, ale sebrala jsem odvahu, a začetla se.
Po chvíli jsem knihu opět odložila, ale ne proto, že by mě nebavila, ale proto, že už byl konec. Jedná se spíš o delší povídku než o krátkou romanci. 78 stran je tak akorát ke kafíčku po dobrém obědě. Příběh zažívání nepokazí. Jenom cena je poněkud vysoká.
Na základě anotací si lze poměrně dobře odvodit příběh, nic nečekaného se tam neděje. No schválně, zkuste uhodnout koho si asitak onen mladý a mužný vojevůdce vezme za ženu… Ale líbil se mi autorčin střízlivý styl i její pojetí imaginárního Jitřního (úúú) království. Autorka stvořila svět, který mohl být před nástupem křesťanství, a nebo někde v úplně jiné dimenzi (Což budou asi ty fantasy prvky, protože jiné jsem tam nějak nenašla.). Dobře to všechno promyslela, jen jsem se trochu ztrácela v tom kdo s kým a proti komu, a proboha proč (mluvím o válčení).
Skládám hold grafickému ztvárnění obálky, pravděpodobně půjde také o tvorbu autorky. Bez „mečáku“, který je na zadní straně knihy bych se sice obešla, ale ačkoliv tu není z romancí obvyklý polonahý pár, obálka je příjemná, vkusná a trochu snová a tajemná.
Takže když odhlédnu od jmen a pojmenování, krátkosti příběhu, a občasnému zmatení čtenáře v toku „historických“ událostí na pozadí, tak to bylo fakt moc příjemné počteníčko a těším se, že si brzy přečtu i něco delšího.
(zdroj obrázku: Nová Forma)
Jelikož znám autorku osobně a to velmi dobře (je to moje vlastní sestra), dovoluji si říct, že za celým tím příběhem vidím jakousi podobnost k něčěmu, co člověk, který nás nezná, neuvidí. A neproto, že je to moje sestra, ale naprosto objektivně říkám, že tato kniha se mi líbila. Je poutavá, ikdyž krátká.