NEVINNÁ SVŮDKYNĚ
V originále CHARMING THE PRINCE,
vydalo Domino 2001.

Anotace (Domino):
Rok 1347.
Bannor Smělý patřil k nejstatečnějším anglickým válečníkům, který v boji s nepřátelskými Francouzi nezaváhal před žádným nebezpečím a nepocítil ani záchvěv strachu.To se však změnilo ve chvíli, kdy válka skončila a on se jako dvojnásobný vdovec vrátil domů, ke svým dvanácti nezbedným ratolestem.
Pověst slovutného vojevůdce mu zde nebala nic platná, protože děti nejsou poslušní vojáci, a tak se Bannor odhodlal k zoufalému činu. Pověřil svého hofmistra, aby mu našel ženu a dětem novou matku. Měla by být pokorná, oddaná – a tak ošklivá, aby nebyl v pokušení přivést s ní na svět dalšího potomka.
Jaká však byla Bannorova hrůza, když se věrný služebník vrátil s lady Willow z Bedlingtonu, chytrou a neobyčejně svůdnou kráskou! Její havraní kučery a vášnivé šedé oči byly neodolatelné. A to ještě Bannor netušil, že se Willow spřátelí s jeho dětmi a společně ho naučí, že i porážka může být sladká. Dokáže za těchto okolností statečný rytíř dodržet své předsevzetí a odolat nebezpečnému pokušení.
Hodnocení:
Celou knížku jsem se neuvěřitelně bavila. Chudák Willow (Jíva) na poslední chvíli vymění smečku nepřátelských nevlastních sourozenců za smečku stejně nepřátelských nevlastních dětí. No. Naštěstí se z nepřátelů stanou spojenci. A nakonec si vychutná i svůj triumf. Akorát si myslím, že se Bannorovi za to, co jí provedl, vzdala teda moc snadno. Asi musel být fakt fešák…
—————————————————————-
- NEVINNÁ SVŮDKYNĚ
- KRÁSKA A NETVOR
—————————————————————-







(4,74 /253)
Czech Twilight Saga Forum

6.1.2012 v 21:08
Právě jsem dočetla. Nádherná pohádka. První stránky s Bannorovým utíkáním před vlastními dětmi se mi taky zdály trochu moc, ale jinak… já se smála od začátku do konce – trochu mi vadil příliš urychlený konec – víc bych potrestala hlavního záporáka-byl fakt hnusnej a zlej. Chtělo to něco vážně tvrdýho-měl mu utrhnout hlavu, když už ne jednou rukou, tak alespoň oběma.
Ale co mě totálně odrovnalo byl Wilowin šilink. Netušila jsem že se tahle metoda proti početí doporučuje i za mořem… (O:
Moc a moc mě překvapil a potěšil Bannor. (Až na to jméno) A docela mě bavily narážky na jeho plodnost. Za sebe doporučuju – myslím, že je to nádherná adaptace popelky.
28.4.2010 v 21:11
Tak jsem si ji konečně přečetla,ale byla jsem nadšená. Většinou čtu večer, když děti spí a jsem jen s manželem,ale i ten na mě koukal jako na blázna když jsem se od srdce smála vtipnému a svižnému příběhu.Od Medeiros to nebyl top,ale rozhodně je to příjemné počtení.
26.5.2009 v 16:57
Tahle kniha mě dlouhou dobu zcela míjela, dost jsem se děsila anotace hrozící kupou dětí. A byla jsem strašně zaujatá vůči Bannorovi kvůli té maličké zmínce v Renčině článečku, takže mi asi 3/4 knížky neuvěřitelně vadil. Považovala jsem ho za jednoho z Medeirosiných „nadsamců“, kteří se mi bohužel už dost protiví. Pak jsem pochopila a mé srdce se obměkčilo, dokonce i ty děti jsem snesla, přičemž mi ty jejich eskapády moc vtipné nepřišly. Takže podtrženo, sečteno, slušná pohádka.
28.8.2008 v 19:54
No tak tahle knížka mě zas až tak moc nezaujala, občas jsem se sice zasmála trampotám hlavní hrdinky s nevlastními dětmi, ale jinak mi to přišlo nezáživné. Podle mě to byl slabý průměr, což mě u téhle autorky překvapilo, protože jinak jí řadím mezi své nejoblíbenější.
1.7.2008 v 21:01
Mě se tahle TM líbila jako odpolední odlehčené vtipné čtení, u kterého jsem si velmi přísně zakázala jakkoliv se pozastavovat nad autorčinou představou středověkého chování a života. Hrdinové se chovali jako lidé z 20.století a ty dědičky byly prostě úmorné. Nicméně mi to přišlo slaďoučké a nenáročné.