POMĚR S CHARLOTTOU

V originále AFFAIR,

vydalo Baronet 1999 a 2005.

Quick: Poměr s Charlottou '05 Anotace (www.baronet.cz):

Po matčině smrti se Charlotta pokouší zachránit zbytky rodinného jmění, které její otčím utrácí v pitkách. Avšak i otčím umírá a Charlotta se sestrou se mohou radovat z nabyté svobody. Rodinný majetek již vzal prakticky za své, ale půvabná a podnikavá Charlotta si i nyní poradí, vydělává si pátráním po minulosti ženichů, získává informace, za něž mnohá nastávající nevěsta ráda zaplatí. Toto však není bez nebezpečí, jedna zákaznice je nalezena mrtvá a na Charlottu padne podezření. Nicméně získá sympatie muže vedoucího vyšetřování a ten se rozhodne nejen odhalit pravdu ale zasvětit Charlottu do tajů lásky.

Hodnocení: (skoro , ale ne docela)

Charlota Arkendalová a Baxter St. Ives nejsou pro své okolí nijak zajímaví, ale jeden na druhého působí jako dva opačně nabité magnety a zapadají do sebe jako klíč a zámek. A spolu tvoří pěkně výbušnou směs. Navíc Baxter je, zdá se, geniální chemik, a Charlota tvrdohlavý mezek. Musejí dát na frak mesmeristovi-alchymistovi, který je nespíš dokonce šílený, než se budou moci věnovat také svým záležitostem. Ale konec dobrý, všechno dobré. A A.Q. taky dobrá. I když ze začátku jsem byla rozpačitá, ale vybruslila z toho. Koneckonců Baronet tuhle knížku vydal už dvakrát.

Čtenářské hodnocení knížky:
1 hvězdička 2 hvězdičky 3 hvězdičky 4 hvězdičky 5 hvězdiček
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,19 (43 x)
Loading …

Článek napsala Renka dne 28.2.2007 v 21:30 a je zařazený do rubriky Anglie vs. Napoleon *QUICK Amanda. Můžete sledovat komentáře k tomuhle článku pomocí RSS 2.0 feed. POD TÍMTO TEXTEM MŮŽETE ZANECHAT KOMENTÁŘ. Pinging: off.

11 komentářů ke článku “POMĚR S CHARLOTTOU”

Stránky: [3] 2 1 » Show All

11
Bronze1 podotýká:
15.10.2009 v 7:37
Tuhle knihu jsem poprvé četla asi před sedmi lety a moc velký dojem na mě neudělala, protože jsem si z ní opravdu nic nepamatovala. Teď jsem si dala opáčko a mé pocity z ní jsou takové smíšené. Šílený alchymista to opravdu není můj šálek kávy. Příběh jako takový se mi moc nelíbil a ani hlavní hrdiny jsem si nemohla nějak oblíbit. Možná to bylo tím, že jsem teď četla dvě knížky od A. Quick za sebou a Klam lásky se mi líbil mnohem víc než tahle kniha. Takže se rozhoduji, jestli mám dát dvě nebo tři hvězdy. No, dám tři a to jen z toho důvodu, že jsem knihu dokázala číst dvakrát.
10
lucka podotýká:
5.11.2008 v 23:14
taky autorkin priemer…
pri mojom prvom stretnuti s a.quick som urobila chybu, ze som citala dve jej knizky hned po sebe. bola som trosku rozcarovana z toho scenara na jedno kopyto. ale musim priznat, ze casom mi tato autorka prirastla k srdcu – ma presne ten povab, ako spominala karolina. len treba zachovat urcity odstup po kazdej jej knizke
9
Simona podotýká:
25.4.2008 v 19:16
Amandu mám docela ráda, ale máte pravdu, všechny její romány jsou tak trochu stejné. Hlavní hrdinka nosí ráda žluté šaty, jednou to byly bílé, má mladší sestru o kterou se musí starat a na konci se jí většinou narodí synáček, ale jinak se mi líbí. To nemůžu říct o zmiňované Susan Johnson, její Ďábelské svádění jsem prostě nedokázala dočíst. Mně nevadí v románech erotika, ale s mírou, tak jak to umí například Kleypas nebo AQ, ale Johnson o ničem jiném snad ani nepíše.
8
Dita podotýká:
24.4.2008 v 12:14
Mě tahle autorka většinou přijde jako opravdu milé spestření a ačkoliv tahle mě dost zklamala, tak třeba Zkrocený netvor, Záhadný skvost nebo Svedený ďábel se mi líbili moc. Z těch posledních třeba Řeka to ví nebyla podle mého vůbec špatná. Poznávacím znamením jejích hrdinů je, že jsou PŘIROZENÍ, tedy normální. Žádné super krásky a napravení proutníci, co jsou z nich nejlepší manželé. Ačkoliv mám tyhle polepšené flamendry strašně ráda, musí se o nich umět napsat (viz. např. Kleypas) nebo je to katastrofa. Ale někdy je strašně fajn přečíst si o někom normálním. Kde ta chemie nějakým vesmírným zázrakem funguje zrovna jenom mezi těma dvěma.
7
lucka podotýká:
23.4.2008 v 19:00
já mám taky její knížky ráda, i když se mi zdá, že ty nové nejsou tak dobré ale možná je to tím, že se na ně vždycky tak těším, že si ji asi zidealizuji.