V originále THE ELUSIVE FLAME,
vydalo Ikar 2000
Anotace : Ikar
1825
Cerynise Kendallová musí po smrti svého otce opustit dům v Londýně a ocitá se zcela bez prostředků.
Rozhodne se vrátit do Ameriky a jedinou její nadějí je námořní kapitán a dobrodruh Beauregard Birmingham, dávný rodinný přítel. Beau souhlasí s formálním sňatkem, aby Cerynise ochránil před skandálem, a spolu se vydávají na dalekou plavbu, na níž je čekají nejen divoké bouře a nebezpečný nepřítel, ale i zlověstná tajemství minulosti a vášnivá láska…
Hodnocení
a půl
Opět jeden příklad zavádějící anotace.
17-tileté Cerynise nezemřel otec, ale „tetička“ Lydie. A protože ona dáma nebyla skutečná příbuzná, dívka věděla, že její dočasný pobyt v Anglii končí. Jen netušila, jak rychlé to bude. Lydie totiž měla pravého synovce, což je pěkný padouch, a ten hned po smrti tety nastoupí do domu, milou Cerynise vyhodí na ulici, a to doslova, jen v tom, co má zrovna na sobě.
Tak se zoufalá a promrzlá Cerynise ubírá k přístavu, aby našla loď, co ji odveze zpět do Ameriky. Pravda, bez peněz to není zrovna snadné. Naštěstí narazí na přítele z dětství, který „čirou náhodou“ vlastní loď, odplouvajících do jejich domoviny….
Zbytek příběhu už bude na vás. Hezky se to čte, i když bych našla pár připomínek k příliš dlouhé plavbě. Cerynise hodně maluje (v tom je dost dobrá), pak flirtuje se svým manželem (v tom docela taky), ale hlavně se snaží ubránit přílišným důvěrnostem, které se jí zdají vzhledem k formálnosti manželství nevhodné. Co kdyby otěhotněla!
No, stejně se to stane, a chudák manžel to ani netuší. To bude překvápko!
A co mě ještě pobavilo?
str.5 : „Cerynise stiskla dlaně a zabořila je do objemné sukně z tuhého černého taftu….“ = oblečení, v kterém ji pak vyhodili z domu. A poté co ji promoklou a omdlelou uložili na lodi ?
…str.31 : „A moje šaty? Kde jsou?“ „Samet byl před chvílí ještě vlhký….“
Není nad přeměnu hmoty. 😉
A pokud máte rádi grotesky, těšte se na konec příběhu. Hrdinka tam brání svůj život před 2 násilníky. A stojí to fakt zato…
Crystie, to vůbec nevadi s téma ocima:-D miminkum se hodně často ještě změní oci:-D ale většinou se rodí modrooke a pak se dobarví 🙂 já se taky narodila s modrýma a ted mám světle zelené 😀
Túto knižočku som čítala už dávnejšie, ale myslím, že sa k nej čoskoro zase vrátim. Celkom sa mi páčila, určite patrí k tým lepším od KEW, aj keď z trilógie jednoznačne vedie príbeh Brandona a Heather.=) Chýbali mi tu trošku širšie info o rodine, najmä o Jeffovej… nepamätám si už konkrétne jednotlvé postavy, ale viem že som chcela aby sa autorka povenovala aj ďalším členom a ich príbehom, len už to hold nestihla…škoda=(
Tak, tohle je moje nejoblíbenější knížka od této autorky…
Fajn počteníčko. I když plavby moc nemusím… ta zmíněná scéna na konci mi připomíná Sám doma, jen se ženou v hlavní roli a s tragickým koncem pro padouchy… Dost jsem nemohla z toho jak ten rádoby právník utěšoval svého komplice 😀
Jen podotýkám, že v Plamen a Květ měl mít Beau zelené oči po Brandonovi, a tady je má zas modré po Heather^^