V originále AFTER MIDNIGHT,
vydalo Domino 2005.
Anotace (www.jasminka.cz):
Carolina Cabotová se po smrti rodičů ocitá ve svízelné situaci: musí se postarat o dvě mladší sestry, a přitom nemá peněz nazbyt. Východiskem z nouze se zdá být sňatek prostřední Vivienne s urozeným šlechticem.
Adrian Kane je nejen bohatý, ale také pohledný mladý muž. Když se Caroline doslechne, že se o něm ve vysoké londýnské společnosti trousí podivné zvěsti, začne se o sestru strachovat. Adrian je pozve na návštěvu rodového panství, kde Carolina užasle zjišťuje, že ji tajemný muž začíná přitahovat.
Ani Adrian není vůči jejím půvabům netečný. Samostatná a odvážná dívka se mu zalíbí na první pohled a vzájemná přitažlivost brzy přeroste v lásku. Carolina se však neodvažuje toho muže milovat. Nechce ohrozit sestřino štěstí a Adrian, který před světem ukrývá temné tajemství, se také zoufale brání silnějšímu citu. Vše se však zkomplikuje natolik, že jsou nuceni spojit síly, aby čelili nemilosrdnému nepříteli a ochránili svou lásku.
Hodnocení: 
Pokud se vám líbí upíří příběhy, je tohle vaše knížka. Mně se upřímně moc nelíbí a tudíž této skvěle napsané knížce strhávám hvězdu.
O tajemném vikomtovi Kaneovi, který se uchází o Carolininu sestru Vivienne, se totiž trousí zvěsti, že je upír! Vychází po soumraku a odchází před svítáním, v jeho sídlech nejsou zrcadla, v jeho blízkosti mizí lidé! Caroline si přeje ochránit sestru, ovšem zároveň trpí silnými výčitkami svědomí, že touží po muži, kterého chce její milovaná sestra.
Co s tím Caroline a ostatní udělají, to už si přečtěte. Mohu říct, že příběh nekončí pohřbem, ale hned dvěma svatbami. Ale kdo si koho vezme, to už neprozradím.
Uááááá… bojim, bojim…
a teď se jdu vrhnout na pokračování – Ztracenou duši.
Čtenářské hodnocení knížky:
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,59 (112 x)
Loading...
Omylem jsem četla Ztracenou duši dřív, než Milence z temnot, tak jsem byla zklamaná, že už předem věděla, jak to dopadne, ale i tak pěkné čtení. Trochu naivní výklad upířích zvyků. V porovnání s Twilight ságou je to pohádka versus thriller.
Podle anotace se mi do knížky moc nechtělo. Upíři mě moc nebrali, ale náhodou se mi dostala do ruky, a tak jsem si ji přečetla. Přesvědčila jsem se o tom, že anotaci je někdy lepší nečíst a rovnou se pustit do čtení knížky a výsledek stojí zato. 🙂
Moje první upířina (když tedy nepočítám Stokerova Draculu). Líbilo se mi to. A to tak, že velmi, přečetla jsem to během dneška :-). Na pět to pro mě ale není. Do svítání tvá je přeci jen ještě o něco lepší. Dávám ale čtyři a půl zaokrouhleno nahoru. Pokračování si určitě chci sehnat.
Jak je u mne občas obvyklé, tak jsem napřed přečetla druhý díl Ztracená duše a teď jsem konečně sehnala i první díl a jsem spokojená, i když možná příběh o Julianovi se mi líbil trochu víc, i když tady takový sympaťák nebyl.
Mňam, teda na téhle knížce jsem si opravdu smlsla. Byla super, tajemná i krásná zároveň….už se teším až si zítra pujčím pokračování. Ale musím říci, že jsem zvědavá, jelikož se mi ten bratr moc povahově nezamlouval ale což, veřím že T.M. nezklame
Hmmm… Upírům jsem propadla v momentě, kdy jsem viděla německý muzikál Tanz der Vampire – především kvůli charismatu a vnitřní rozervanosti hlavního upíra. Přiznám se, že by mě nikdy nenapadlo, že i v červené knihovně najdou upíři uplatnění – ačkoli jsem byla k této knížce ze začátku nedůvěřivá, získala si mě, protože byla vtipná, čtivá a dobrodružná. Julian si sice mé sympatie nezískal, zato Adrian ano. A držela jsem mu a Caroline palce. 😉 Tvořili takový hezký pár…
Upíří příběhy jsou skvělé a konkrétně tenhle je zatím nejlepší, co jsem kdy četla. Knížka byla úžasně napínavá, až do poslední chvíle jsem netušila jestli jsou bratři skutečně upíři nebo ne. Příběh Juliana byl trochu smutný, stejně jako konec knihy, ale to knížce vůbec neubralo na kráse, právě naopak. Dávám 5 hvězdiček a hned jsu shánět Ztracenou duši.
Pokud máte rádi knihy od Medeiros a nevadí vám příběh o upírech, vřele doporučuji. Je zde napínavý děj, láska, tajemno. Já jsem četla Milence z temnot i pokračování Ztracená duše a nedám na tyto knihy dopustit. Mají čestné místo u mne v knihovně.
Pro vitu: Některé knížky Medeiros jsou opravdu odstrašující (kromě Království to u mě byli i Šepot růží a Schovanka), ale na druhou stranu takové Do svítání tvá nebo Milenec z temnot patří do mého „zlatého fondu“.
Moji první upíři. Četla jsem to v noci, tak to mělo to správnou atmosféru. Po kdysi čteném Království za polibek jsem si spravila chuť co se Medeiros týče. Moc pěkné.