Elizabeth ESSEX

v originále THE PURSUIT OF PLEASURE

vydalo Baronet 2012

Anglie, 1794

Anotace:

Lizzie Paxtonová měla sen – stát se vdovou, protože jen tehdy by mohla žít podle svého, aniž by ji někdo hlídal a diktoval jí své představy o jejím životě.
Když se objeví kamarád z dětství, nyní námořní kapitán Jameson Marlowe a dozví se o jejím snu, nabídne jí smluvní manželství s tím, že odjíždí na dalekou cestu, z níž se nejspíš nevrátí, a že na ni dá přepsat svůj majetek, hlavně opuštěný dům na pobřeží, který nedávno koupil. Lizzie to přijímá, protože tak získá rychle a bezbolestně svou vytouženou nezávislost.
Během dvou dní, které spolu stráví před jeho odjezdem, oba svůj názor na manželství radikálně změní.
Čestný kapitán Marlowe má však tajný úkol, který počítá i s tím, že bude prohlášen za mrtvého, a jemuž musí dát přednost před svou mladou ženou. V honbě za podloudníky, kteří se neštítí zrady vlastní země ani vraždy, může sice tajně využívat dům na pobřeží, ale nemůže oficiálně pomoci své ženě, ani když ta se kvůli jeho aktivitám ocitne ve vězení.
Jakmie se dostane ven a znovu se s Jamiem setká, už mu nevěří a nechce s ním nic mít. Její zvídavost, která jí nutí pátrat po podloudnících na vlastní pěst, ji dostane do velkých problémů, málem až do záhuby, takže se nakonec přece jen musí rozhodnout komu věřit, jestli svému manželovi nebo členům sofistikované Londýnské korespondenční společnosti, které si pozve k sobě domů a kteří jeví o dům až podezřelý zájem…

Hodnocení:  a tři čtvrtě

Tahle kniha ve mě vzbudila rozporuplné pocity a emoce, takže hodnocení berte jako zprůměrování těchto protichůdných sil.

Příběh nastiňuje anotace celkem dobře, takže asi nebudu kazit překvapení dalšími podrobnostmi, i když v padouších jsem tedy měla jasno hned v úvodu knihy.

Nejdřív musím říct, že mě oba hlavní hrdinové nevýslovně štvali. Lizziina kombinace tvrdohlavosti s naivitou a ukvapeností (kterou E.E. prezentovala jako „vášnivost“) a Jamieho tajnůstkářství v kombinaci s neschopností dát si dohromady dvě a dvě, když čtenář to tuší už po několika stránkách, zavedla hrdiny podle mě naprosto zbytečně do mnoha krajních situací, které mě velmi zlobily. Stejně jako naprosto amatérská činnost celé anglické admirality. Na druhou stranu si říkám, lepší když kniha vzbudí nějaké pocity, než když po sobě zanechá prázdno a za týden už ani nevíte, o čem to vlastně bylo.

Navíc scéna ze strany 228 dále mi přijde mnohem spíš jako násilnická než romantická, i když to bude nejspíš věc vkusu.

Naopak velmi oceňuji autorčinu invenci, při čtení jsem se nenudila, protože se jí velmi dobře dařilo vyhýbat se klišé a razit si vlastní cestu při vyprávění příběhu i líčení zejména milostných scén. Nutno říct, že tuhle část u nás bohužel velmi často sabotují nikoliv autoři, ale překladatelé. Troufám si říct, že velká část těchto scén je otrocky přeložena za mohutného používání zmiňovaných klišé, místo aby si překladatelé dali tu práci, že si scénu také představí a tudíž vědí, co vlastně překládají. K tomu můžu jen dodat, že v tomhle případě se překlad celkem vydařil, a kromě jednoho či dvou „zazmítání se“ hrdinky, mě iritovali pouze „podloudníci“, což je výraz, který by patřil spíš do bubliny u obrázku postavičky Mirka Dušína.

Takže celkový verdikt je: ani jednoho z hrdinů jsem si moc neoblíbila, s Lizzie bych nechtěla kamarádit a Jamie nesplnil moje nároky na rytíře v zářné zbroji, ale příběh je zábavný a originálně vyprávěný, s patrnou snahou, aby postavy působily reálně, tudíž se nejedná od nadpozemské ideály všech ctností, ale chybující lidi, které byste případně opravdu mohli potkat, kdybyste žili v době, kdy se začal vyostřovat vztah mezi postrevoluční Francií a Anglií. Vzhledem k tomu, že stal psaní autorky se mi velmi líbil, těším se na další knížky, ale s jinými hrdiny.

(zdroj anotace a obrázku: Baronet)

Čtenářské hodnocení knížky:

vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,25 (4 x)

Loading...