v originále AND THEN HE KISSED HER
vydalo Domino 2012
Londýn, odhadem 1893
Anotace:
Emmalina Doveová je mladá půvabná dáma, která se může pyšnit všemi ctnostmi. Tajně si hýčká velký sen: vydat vlastní knihu o etiketě. Napsala jich už několik a všechny předložila k posouzení vikomtu Marloweovi, který vlastní největší londýnské nakladatelství. Jako jeho oddaná sekretářka chová velké naděje… ovšem jen do chvíle, kdy zjistí, že ten prolhaný darebák odmítal její knihy, aniž z nich přečetl jedinou stránku!
Harry, jakožto zkušený nakladatel a znalec žen, pokládá knihy o etiketě za vrchol nudy. Kromě toho nevěří, že by jeho spořádaná sekretářka dokázala napsat knihu, která by stála za přečtení. Je sice spolehlivá, ale nemá jiskru. I on se ovšem přepočítá – jednoho dne zjistí, že nevýrazná šedivka Emma odešla beze slova vysvětlení z práce a dokonce se opovážila začít psát do novin. Jak si to vůbec mohla dovolit?
Na něco takového není miláček žen Harry zvyklý, a tak se rozhodne uštědřit Emmě lekci. Hodlá slečnu Doveovou naučit pár věcí, které jsou etiketě na hony vzdálené. Když ji ale políbí, ke svému úžasu zjistí, že jeho bývalá sekretářka v sobě skrývá více vášně, než by se nadál. A Emma si uvědomí, že si z touhy po spořádanosti nechala spoustu nádherných věcí proklouznout mezi prsty. Nyní je rozhodnuta dohnat, oč přišla – i když při tom bude muset hodit za hlavu všechny své ctnosti, na něž byla tolik pyšná…
Hodnocení: 
a 3/4
Nakladatelství Domino nám naservírovalo novou autorku, začínáme prvním příběh knižní tetralogie o Popelkách, aneb jak emancipované ženy z lidu ke štěstí přišly. Tenhle je o sekretářce.
Emma vlastně už není mladá. Dokonce i v naší době je třicítka považovaná za hranici, nad níž je svobodná žena podezřelá z toho, že už je na vdávání příliš zralá. A jejích půvabů, které nejsou nijak výrazné, si nikdo nevšímá. A její šéf si rozhodně nevšímá literární tvorby své sekretářky. Což by ale měl. Harry, vikomt Marlowe, a celé jeho vydavatelské impérium si ale rozhodně všimne, když tahle super výkonná žena dá výpověď. Protože Harry náhle zjistí, že se o hladký běh vydavatelství a svoje věci musí zase starat sám. A protože samozřejmě hledá nejsnazší cestu, nejdříve se za Emmalinou vypraví, aby ji přemluvil k návratu. A tehdy si jí všimne…
Až sem se mi kniha líbila tak na pět hvězdiček. Pak mi bylo trochu líto, že to Harry nedostal víc sežrat, a ve finále ho získání vítězných met kromě peněz a trochy šarmu nestálo skoro nic. No dobře, musel překousnout to, že nesplní slib už se nikdy neženit…
Příběh je docela příjemný, je to zase něco trochu jiného. Ale celý ve mně budí trochu pocit, že vznikl jako příběh ze současnosti, a pak se celý (kvůli lepší prodejnosti, originalitě?) šoupnul o 100-120 let později. Vyskytují se zde slova telefon, kondom a rozvod, což v historických romancích není vůbec obvyklé. Pravdou je, že všechny tyto věci v roce 1893 opravdu existovaly a používaly se, ale většinou v poněkud skromnějším měřítku než je naznačeno, a velmi pochybuji, že by vůbec někoho napadlo pronést větu: „Slečna Doveová určitě nemá telefon,“.
Emma se mi ale moc líbila. Byla chytrá, cílevědomá a výkonná, ale také k sobě upřímná, a naučila se, že si zaslouží mít se ráda a trošku se rozmazlovat tím, po čem touží, a jít si za svými sny. A v koutě ať si sedává kdo chce. Sice se dívám trochu s pochybnostmi na její autorský úspěch s články o etiketě, ale bylo nebylo za sedmero horami… Každopádně hrdinku jsem si oblíbila a držela jí palce do samého konce. A že to potřebovala.
Tak uvidíme, jaká bude další knížka v řadě: příběh chudé, teda pardon, bohaté švadlenky a cynického vévody. Já si ho určitě přečtu.
A ještě k obálce. Moc se mi líbí fotografie, má opravdu působivé kouzlo. Jen se mi trochu stýská po grafické úpravě knih, podle které člověk na první pohled poznal, jakou autorku drží v ruce, a kterážto grafika byla pro Domino typická.
(zdroj anotace, obrázku a recenzního zdroje: Domino)
Čtenářské hodnocení knížky:
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,53 (40 x)
Loading...
[button link=“http://eshop.cervenaknihovna.com/1620–a-pak-ji-polibil-laura-lee-guhrke.html“ color=“#ffaec9″ size=“3″ style=“1″ dark=“0″ square=“0″ target=“blank“]KOUPIT KNIHU[/button]
[button link=“http://palmknihy.cz/web/kniha/-a-pak-ji-polibil-3345.htm?aff_pk=cekn2012″ color=“#ffaec9″ size=“3″ style=“1″ dark=“0″ square=“0″ target=“blank“]KOUPIT eKNIHU[/button]
Krásný příbeh. Zajímavý vypravěčský styl. Je pravda, že konec byl trochu hrr a že bych taky čekala, že si to Harry trochu víc „vyžere“, ale v zásadě jsem velmi spokojená.
Ráda bych ale vyjádřila lehký nesouhlas s Renčiným komentářem. Nemyslím, že příběh vznikl původně v současnosti a byl jen zasazen do minulosti. To by mnoho věcí nedávalo smysl.
Viktoriánské konvence, které svírají Emmu, nebyly přidány dodatečně – vždyť na tom celém stojí ten příběh. Harryho rozvod je popisován jako bolestná, dlouhotrvající procedura, která má těžké následky pro jeho rodinu i po deseti letech, a i další zmiňované moderní „požitky“ zapadají do kontextu. Nevyčnívají, mají svou úlohu, symboliku, něco o hrdinech vypovídají.
Celek plyne příjemně, osobně mě trochu nudilo období v Kentu a čekala jsem nějaký náhlý zvrat, ale nic velkého se nedostavilo… zklamání je však minimální a dušička se zase namlsala sladkého… (O:
Knihu doporučuji a těším se na pokračování série.
A děkuji Rence za tyto stránky a spoustu skvělých recenzí (O:
Knížka se mi moc líbila. Zvláště hrdinka byla moc sympatická, mám ráda silné ženy s rozumem. Ani hrdina nebyl k zahození (a nepřišlo mi, že mu zae tak snadno spadlo všechno do klína, taky si musel vyřešit svoje).
Doba, ve které se příběh odehrává, mi naprosto vyhovovala, aspoň jsem neměla problém s uvěřitelností zobrazených vztahů.
A obálka je opravdu moc hezká, konečně odpočinek od všech těch výrazných barev a hlavně (polo)obnažených hrdinů/hrdinek.
V první polovině knihy jsem se dost nasmála a v té druhé slzela. Moc hezká kombinace. Jen tak dál, na další díly se opravdu těším.
**** zasloužené 🙂 Příběhem se proplétala etiketa londýnské společnosti 19. století tak, až ta upjatost přeskočila na velkou část obsahu knihy. Ano, začátek se hezky zamotal, ale z práce Emy pro nového zaměstnavatele mohla autorka vytřískat víc. Ema to tedy potom rozjela ve velkým, pohnutky jejího chování byly uvěřitelné – péřový vějíř, ke konci ustřihlé vlasy a spálený deník… Dojmy jsou velmi obstojné, ke konci mi dokonce bublalo v hrdle dojetím. Těším se na další díl 🙂
Musím říct, že nad touto autorkou jsem docela váhala, protože dávám přednost dřívější době, ale nakonec jsem ráda, že jsem si ji pořídila – mám, totiž ráda příběhy o Popelkách…
Nejvíc mě, asi pobavil Pan Holub a také ta část, kdy Emma zjistí, kdo koupil noviny, do kterých píše…
Knížce dávám čtyři hvězdičky a docela se těším, na pokračování této série…