V originále TRULY A WIFE,
vydalo KMa 2007.
Děj v Anglii, 1813.
Anotace:
Nic nedonutí zapřísáhlé staré mládence ze Společenství svobodných mužů říci své “Ano“. Nic, kromě lásky té správné ženy. Nyní stejně jako v Námluvách starého mládence a Druhé šanci, přichází na řadu další zatvrzelý starý mládenec, kterého zaskočí jeho vlastní nepředvídatelné srdce…
Hodnocení:
Tak, tentokrát došlo na Sussexe. Ale je třeba dodat, že příběh časově probíhá paralelně s Námluvami starého mládence. Kdo četl, asi si vzpomene, že během Jarrodova namlouvání byl sympatický vévoda Daniel jaksi nezvěstný. A markýza ze St. Germaine, nám známá věčná družička Miranda, taky. A tady se vše vysvětlí.
A o čem to je, protože anotace je opět nic neříkající:
Tak vévoda ze Sussexu je při špionážní akci při přestřelce na moři postřelen. Ale je nezdolný, nechá se jen lehce zaštupovat a spěchá na matčin výroční ples. Aby vydržel bolestivé zranění, cestou se mohutně posilňuje whiskey. Na plese odchytí svoji oblíbenou protivnici, Mirandu, načež jí začne kolabovat a krvácet v náručí. Inu což, Miranda je urostlá krasavice, a tudíž ho po několika peripetiích, včetně sňatku na zvláštní povolení, dovleče do bezpečí, aby se jeho zranění neprovalilo a zároveň aby neumřel. Jenže po uzdravení si díky předchozí opici milý vévoda na sňatek nevzpomíná. Téda… co z toho bude? To už si musíte přečíst sami/y.
Mám pár poznámek, ze kterých možná pochopíte, proč dávám průměrné hodnocení. Místy je to trochu nuda. Mimo to nám autorka opsala celou kapitolu už ze zmiňovaného paralelního příběhu, takže pocit déja vu při čtení je normální. Někde se příběh neočekávaně natáhne jako žvýkačka, a to velmi nudné značky. Například cestou do bezpečí Sussex s Mirandou narazí na nemilého svědka, načež následují celé dvě stránky líčení toho, jak je výroční ples nákladný, a proč je nákladný a jak je pompézní, než se dozvíme, co onen rušivý element našim hrdinům vlastně chtěl. Mimochodem v téhle scéně R.H.L. připisuje plynovým lampám svítivost dnešního halogenu… Nebo: Miranda dovleče Daniela konečně do postele, kde mu může poskytnou konečně PP (první pomoc). Ovšem při svlékání se kochá jeho vypracovaným tělem a jeho tajemstvími. Inu, nevím jak vy, ale já bych milému nejdřív ošetřila život ohrožující zranění, a až následně po dobře odvedené práci bych si dopřála luxusu obdivování lepých svalových pletenců. Ale možná jsem nenormální já, a Miranda se zachovala standardním způsobem.
Ale jinak nápad se zápletkou se mi docela líbil (až na některá překombinovaná zdůvodnění), a prostřední část knížky jsem si docela užívala.
(zdroj vč. obrázku: www.levneknihy.cz)
myslim, ze cela seria pola podarena. vsetky mi prisli na rovnakej urovni, len treti diel sa mi zdal o nieco slabsi.
Tak čtvrtý díl o Společenství svobodných mužů mám zdárně za sebou. No co dodat, číst se to dá, ale zase taková bomba to není. Jak mi jsou muži ze Společenství sympatičtí, tak tenhle příběh byl takový nijaký. Jak psala Renka prostě děj je podoben žvýkačce dosti nevalné chuti. Zápletka docela zajímavá, ale ke konci už jsem byla opravdu zmatena ze šifer, agentů a dvojitých agentů. Co se mi naopak líbilo, bylo to, jak Společenstvo změnilo pravidla v Zakládající listině. Takže dala bych dvě a půl hvězdičky, ale protože nemůžu, tak dám hvězdy tři.
Ježiškote, pardon 🙂 Opravím. Díky!
Já mám za to, že se jmenoval Daniel.