v originále THE BRIDE BED
vydalo Oldag 2008
Anglie, 1145
Anotace:
Král ustanovil svého věrného rytíře lorda Alexe de Monteneau poručníkem lady Talie. Jeho úkolem je vládnout jejímu panství, opevnit její hrad Carrisford a vybrat jí manžela. Talia, která byla dosud zvyklá starat se nejen o sebe, ale i o svou rodinu a obyvatele své vsi i skromného hradu, a navíc se dokázala ubránit četným nezvaným nápadníkům, však jeho moc a postavení příliš neuznává. Umíněná a energická dívka především odmítá, že by měl rozhodovat o jejím sňatku. Přestože se Talia ze všech sil snaží uchovat si nezávislost, zanedlouho v ní tento silný a nesmírně přitažlivý rytíř probudí prudkou touhu a její vztah k němu se začíná měnit. Lord Alex de Monteneau v nejmenším neočekával, že mu nové državy – a především jejich dosavadní majitelka – způsobí tolik problémů. Ani on se však neubrání tomu, aby ho krásná, vášnivá a tvrdohlavá dívka neokouzlila. A přestože mu pomyšlení na sňatek s ní zpočátku připadalo absurdní, nakonec si uvědomuje, že jejím manželem se nemůže stát nikdo jiný než on sám.
Hodnocení: a 1/2
Po dlouhé době zase rytířská romance, která se mi líbila.
Pro Talii je život obnošená vesta. A navíc se děje stále dokola to samé. Její hrad je dobyt, dobyvatel se stává jejím poručníkem (a samozřejmě správcem jejího majetku), chce si ji pojistit, takže usiluje o sňatek s ní, a dříve nebo později si to k hradu přihasí nějaký nový „poručník“ a všechno je nanovo. A to v tak rychlém sledu, že si ji ještě žádný z poručníků nestihl vzít za ženu.
Jenže Talia není jen tak nějaká hloupá husička, která by se nechala vláčet osudem, a tak vymyslí šílený plán jak se všech těch dobyvatelů – poručníků zbavit, a tím ochránit své milované před neustálým přílivem krvežíznivých dobyvatelských hord. Problém je jen v tom, že ten poslední poručník je nějaký jiný… Bohužel i plány má jiné… Tedy alespoň do té doby, než… No to už si přečtěte, myslím, že to stojí za to.
Měla bych jen dvě rýpalské poznámky:
1) Na dobytí hradu je třeba armádu, na dobytí panského sídla stačí pár žoldáků
2) Myslím, že král Štěpán by se jen tak o hrad připravit nenechal…
(zdroj anotace vč. obrázku: Oldag)
Knížka pro mě byla opravdu odpočinkovou. Když jsem četla, měla jsem pocit, jako bych byla přímo mezi hrdiny příběhu, což oceňuji! Lindu Needham jsem, jako autorku, neznala a proto pro mě byla příjemným překvapením. Talie a Alex pro mě byli vskutku nestandardní dvojicí a sledovat vývoj jejich vztahu bylo více než zajímavé. O humorné situace nebylo nouze a za to dávám palec nahoru. Co mě však zklamalo, byla až pro mě nepříjemná Taliina umanutost, s jakou chtěla do posledního okamžiku dokonat svůj plán. Nesedělo mi to. V začátcích, kdy si ještě nemohla být jista Alexem, bych to chápala, ale později to pro mě bylo až příliš přes čáru.
No já nevím. Celkem vtipné a příjemné, ale konec nedotažený a postavy jako by se ocitly ve 12.stol. pomocí stroje času.
Nemůžu říct-Alex byl moc fajn a Talia taky, ale nehodili se do doby, kterou se tam pokoušela LN jinak opravdu zdařile vytvořit.
A některé věci tvořící rámec příběhu byly trochu zmatené a nedostatečně vysvětlené.
Zpříjemní dlouhý zimní večer nebo deštivé odpoledne, ale exkluzivní dílo to není-teda podle mě.
Vidím to tak na 3 hvězdy
…ale dám jí druhou šanci, protože jsem začala číst Ztracenou nevěstu a je tak úžasná, že jsem si ji hned koupila.
Mně přišla docela odfláknutá.
tuhle jsem i přes velkou snahu nedočetla. Přišla mi málo romantická