Lisa JACKSON

v originále KISS OD THE MOON

vydalo Domino, 2013

Hrad Prydd (Wales), 1280

Anotace:

Podle pověsti měla přinést spásu. A přitom potřebovala zachránit ona sama…

Narodí se za bouře, s vlasy barvy havraních křídel a očima temnýma jako půlnoc, na alabastrové pleti bude mít polibek měsíce… Tajemné proroctví, předávané z generace na generaci za temných dnů středověkého Walesu, předvídá příchod hrdiny, který bude předzvěstí lepších časů. A když se pak za bouřné noci na hradu Prydd narodí dítě s mateřským znaménkem v podobě srpku měsíce, svitne zemi naděje. Jenže… oním osudem vyvoleným zachráncem je dívka!

Sorcha má už od malička pro strach uděláno: vládne lukem i nožem, dokáže ochránit bezbranné, jak jí velí vrozený smysl pro spravedlnost. A nebezpečí číhá všude dost – krutý a žárlivý bratr, bandy zabijáků, potulujících se hlubokými lesy, a hlavně zapřisáhlý nepřítel, nevyzpytatelný, smělý a tolik úchvatný Hagan, vládce hradu Erbyn…

Hodnocení:  a 1/2

Opět příběh se velkým potenciálem. Mám ráda příběhy, které jsou situované do Walesu (používá se ještě vůbec „do Velšska“???). Líbí se mi myšlenka, že „slabá“ žena má být spasitelkou… Na knížku jsem se po přečtení anotace opravdu těšila.

A opět to bylo mnoho povyku pro nic. Tedy alespoň podle mého názoru, protože váš názor se dle hodnocení předchozího dílu série od mého velmi liší. Asi poprosím někoho jiného z týmu RČK, aby se autorce věnoval, protože my dvě jsme si s Lisou nesedly, a nechtěla bych nadále ubližovat autorce, která se třeba vám líbí. 

A proč se odvolávám na vaše reakce k předchozí části série? Protože příběh je podle úplně stejné šablony:

Krásná mladá šlechtična je obdařena nadpřirozenou mocí, a navíc její zrození provází proroctví. Stojí o ni padouch, kterého poznáte podle toho, že při sexu rád bije svou partnerku (tedy kniha asi nebude nic pro milovníky Padesáti odstínů apod.). A pak je tu velmi mocný pán hradu, který Sorchu (mimochodem, tohle jméno se mi moc líbí, a to ani nevím, co znamená) nejdřív nechce, ale pak si to rozmyslí. A pak tu máme zrádce přímo z lůna rodiny, kterému se podaří na svou stranu zlanařit skoro všechny rytíře, kteří přísahali věrnost někomu úplně jinému. Ubohá hrdinka je nucena stanout před oltářem s tím, se kterým tam rozhodně být nechce, ovšem konec dobrý, vše dobré. Změnou je snad navýšený počet padouchů a přítomnost tajuplného Vlka.

Jak vidíte, děj je košatý a plný zvratů. Ale mně tam chyběla nějaká zřetelná  dějová linka. Ano, je tam, jenže je rozplizlá a setřená množstvím skoro nahodilých akcí všech zúčastněných. Jediný organizovaný je opět padouch 🙂 Integrita, to je to, co u autorky postrádám. Aby jednotlivé části na konci tvořily celek, ve kterém má vše své místo.

Velké zklamání mi také přinesl rozpor mezi „velkolepým“ proroctvím, předávaným z „generace na generaci“, jehož naplnění tuto velkolepost nepřineslo, a Sorchinými schopnostmi, které naopak byly dovoleny snad jen Ježíšovi.

Samozřejmě mě zajímal osud Garrickova mladšího bratříčka Warea, kterého jsem si z minulé knihy oblíbila, i když přišel o některé zuby. Ale jen jsem z něj byla zklamaná, protože mi přišel odbytý. No, ale troufám, že podle náznaků bychom se ještě mohli v dalších příbězích dozvědět, jak dopadl Cadell a Bjorn.

Tenhle příběh se mi nelíbil ještě více než předchozí, možná i proto, že šlo o variaci na předchozí. Ale máte právo se mnou nesouhlasit.

(zdroj anotace a obrázku: www.dominoknihy.cz)

Čtenářské hodnocení knížky:

vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 2,11 (9 x)

Loading...