Renčina červená knihovna

Georgette HEYERová

v originále SYLVESTER

vydalo Ikar, 2009

Anotace:

 Sylvestr, mladý vévoda ze Salfordu, se rozhodne, že by se měl oženit. Má své postavení, velký majetek a nepostrádá eleganci… ženy by mu tudíž měly padat k nohám. Phoebe Marlowová, dcera zemřelé přítelkyně jeho matky, však uteče z domu, když se na ni Sylvestr přijede podívat, aby zjistil, jestli vyhovuje požadavkům, které má na svou budoucí choť. Na cestě ji ale potká nehoda. Kočár uvízne ve sněhové závěji a Phoebe musí i se svým přítelem z dětství Tomem, který ji na útěku doprovází, strávit nějaký čas v blízkém hostinci. Samozřejmě netuší, že se na stejném místě objeví i Sylvestr a její situace se tak ještě víc zkomplikuje. Obzvlášť poté co zjistí, že Sylvestr vůbec není takový, jak si myslela…

Hodnocení:    a 1/2

To bylo pěkné. Mám ráda autorčin humor. Takový příjemný, ironický, á la Austenová.

V anotaci je popsaný vlastně jen začátek, takže o ději to moc nevypovídá.  Tak nastíním maličko víc. Phoebe je spisovatelka a má těžký život, protože její otec je pošetilec a nevlastní matka semetrika. Sylvestr si pak nevidí ani na špičičku nosu. A protože má zlověstné obočí, a na Phoebe nezapůsobil při jejich setkání nijak pozitivním dojmem, stane se z něj hlavní zlosyn Phoebiny knížky.

Jenže pak se jejich cesty setkají při Sylvestrově hledání nevěsty, dochází k Phoebinu útěku zmiňovaném v anotaci, a nakonec se všechno strašlivě moc zamotá, protože Phoebina fikce, kterou sepsala, se pravdě blíží víc, než by bylo všem zúčastněním milo, včetně nebohé autorky. A z románu Ztracený dědic se stává skandální bestseller, vášnivě diskutovaný v celé vyšší společnosti… No to je průšvih!

Co se mi nelíbilo:

• Scéna, nebo spíš scény, u Červené ryby se tak nějak vlekly a natahovaly až moc. Tak nějak bych ocenila svižnější děj. Ale i tak je knížka výborná.
• Obálka – jezuskote, to už ošklivější obraz anglické růže grafik nenašel? 

Každopádně knížku ke čtení s klidným srdcem doporučím, protože to je moje hodně oblíbená autorka, a i tady nezůstala nic dlužna svému typickému stylu.

(zdroj anotace a obrázku: Ikar)

Čtenářské hodnocení knížky:

vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,29 (38 x)
 Loading …

Georgette HEYERová

v originále FARO’S DAUGHTER

vydalo Ikar EG 2008

Děj někdy v 19. století, Anglie.

Anotace:

Ustaraná lady Mablethorpeová žádá poručníka svého syna, bohatého a cynického Maxe Ravenscara, aby mladého Adriana dostal z drápů dívky z hráčské doupěte: nezkušený mladík se s ní chce oženit. Ravenscar si jde prohlédnout to odsouzeníhodné stvoření a zjistí, že nebezpečí je reálné, protože Debora je krásná a inteligentní a Adrian velmi zamilovaný. Druhý den Ravenscar pozve Deboru na vyjížďku a po cestě jí nabídne odstupné, když si přestane dělat nároky na Adrianovu ruku. Dívka je hluboce uražená a rozhodne se Ravenscara potrestat – předstírá, že jí záleží na šlechtickém titulu a prohlásí, že si Adrianovu mladickou lásku jistě dokáže udržet do jeho zletilosti a pak bude svatba. Max Ravenscar přísahá, že za žádnou cenu nedopustí, aby ho přelstila falešná hráčka. V kartách vyhraje na věřiteli Debořiny tety její dlužní úpisy a s nimi nutí Deboru ke kapitulaci. Rozhněvaná dívka nechá Ravenscara unést v předvečer důležitého závodu, protože spoléhá na to, že mu hrdost nedovolí nedodržet sázku a raději jí odevzdá tetiny směnky. Její skvělý plán však narazí na jeho tvrdohlavost. Ravenscar ale pomalu začíná tušit, že Debora je jiná, než se tváří…

Hodnocení:

Říkejte si co chcete, já mám tuhle autorku docela ráda!

Není to klasický milostný příběh, protože láska obou hrdinů je poněkud překvapivá a dojde k ní patrně přeměnou z citů naprosto opačných. Kdo se do téhle knížky pustí, bude svědkem boje dvou tvrdohlavců, kteří se pro vítězství nezastaví téměř před ničím. A po své hrdosti a pýše si taky šlapat nenechají.

Bavily mě zejména scény, kde G.H. popisuje nejrůznější boje motivů svých postav. Hezkým příkladem je Ravenscarovo žárlivecko-vzteklá produkce na str. 233. Ale to už je skoro konec knížky.

Trošku mě zarazilo použité jméno milého šlechtice – Ravenscar – protože jeho jmenovce znám od Cartlandové. Ale když jsem si v anotaci přečetla, že je Max bohatý a cynický, vrhla jsem se do toho.

Ještě upozornění pro milovníky hambatých scén: nejsou. Ale mně to nevadilo.

(zdroj vč. obráku www.knizniweb.cz)

Čtenářské hodnocení knížky:

vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,21 (24 x)
 Loading …

Georgette HEYERová

V originále THE GRAND SOPHY,

vydalo Ikar 2007.

Anotace (www.knizniweb.cz):

Šlechtičnu Sophii Stanton-Lacyovou vychoval svobodomyslný otec, a tak nemá s jinými dívkami ze své společenské vrstvy mnoho společného. Na rozdíl od nich totiž nedbá na konvence, nepředstírá slabost a poddajnost typické pro mladou dámu, ale vždycky se snaží prosadit svou a především má obrovský smysl pro humor. Mnoha lidem připadá její chování pobuřující a jen těžko ho zkousnou, ale většina z těch, kdo mají možnost ji poznat líp, brzy pochopí, že Sophie má velmi laskavé srdce, hlavu na pravém místě a život s ní je zábava. Uvědomí si to i přísný bratránek Charles, kterého její kousky zpočátku rozpalují hněvem. Jenomže se už zaslíbil kožené slečně Wraxtonové a zrušit oficiální zasnoubení nemůže. Sophie, která pomůže sestřenici Cecílii získat muže, kterého miluje, si bude muset poradit a vymyslet plán, který zajistí štěstí i jí.

Hodnocení:

Její první knížka od Ikaru vypadala celkem slibně, druhá je skvělá, protože se obešla bez morálních dilemat. A styl je super, hrozně mi sedí.

Velmi mě překvapilo, že autorka je z dříve narozených.

Čtenářské hodnocení knížky:

vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,57 (28 x)
 Loading …

Georgette HEYERová

V originále THE RELUCTANT WIDOW,

vydalo Ikar 2005.

Anotace (www.knizniweb.cz):

Lehký romanticko-dobrodružný příběh. Zchudlá šlechtična Elinor je nucena přijmout místo guvernantky na venkově. Dojde však k záměně: kočár ji odveze do jiného sídla, kde lord Carlyon očekává ženu, jež slíbila, že se za úplatu provdá za zhýralého a zadluženého mladíka. Když se omyl vysvětlí, přichází zpráva, že dotyčný byl těžce zraněn ve rvačce, a lord přesvědčí Elinor, aby se za umírajícího provdala. Než noc skončí, je vdovou po muži se špatnou pověstí a paní zadluženého panství. A navíc se o staré sídlo zajímají francouzští agenti, neboť Elinořin zesnulý manžel se zřejmě zapletl i do špionáže… Nakonec se všechno elegantně rozuzlí a mladá vdova získá nečekaného nápadníka…

Hodnocení:

Knížky psaná velmi s hezkým ironickým humorem, se zajímavou špionážní (ach ten Bonaparte) zápletkou. V celé knížce nenajdete ani jednu erotickou nebo milostnou scénu, vyznání je až na posledních stránkách a nečekané. Možná to čtěte spíš jako detektivku.

Normálně bych dala čtyři hvězdy, ale vyděsilo mě pár věcí:

• náctiletý šlechtic Nicky probodne (ač spíš nešťasnou náhodou) svého bratrance (ač pěkného padoucha) a celý případ se zamete pod stůl, neozve se pokárání ani výčitky svědomí u mladého pána…
• všichni poddaní jsou ochotně připraveni i křivě svědčit ve prospěch mladého pána a lorda Carlyona
  
• člověk, který zavraždil svého nejlepšího přítele a naši hrdinku pěkně praštil, se klidně pohybuje dál na svobodě…
• a nakonec když se Ned vyznává Elinor ze svých citů, mohla se autorka nechat políbit svou múzou (nebo co ji běžně líbá) a vymyslet originálnější konec než jen klišé: och, nemusíte si mě brát, abyste se zachoval čestně – och, hlupáčku, miluji vás od prvního pohledu – no tak dobře, vezmu si vás.

No rozhodně tuhle knížku nepoužívejte jako příručku k výchově mládeže či jako návod k řešení morálních dilemat.

Jinak při volbě téhle knížky, na Lopuchu se třeba skoro vůbec nelíbila…

Čtenářské hodnocení knížky:

vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 3,82 (22 x)
 Loading …