Georgette HEYER
Autorka se narodila začátkem století. Zemřela v roce 1974. Proslavila se romány z regentské Anglie. Doporučuji podívat se pro víc informací SEM. Stránky jsou moc hezky udělané.
Celý článek »
Tenhle blog vznikl jako takový elektronický čtenářský deník, kde se dělím o své názory na čtenářský zážitek z knih tzv. červené knihovny. Teď už veškerá sláva nepatří jen mně, moc mi pomáhají Jahu, Arlene, Sirael, Kometa a další…
Autorka se narodila začátkem století. Zemřela v roce 1974. Proslavila se romány z regentské Anglie. Doporučuji podívat se pro víc informací SEM. Stránky jsou moc hezky udělané.
Celý článek »
v originále SYLVESTER
vydalo Ikar, 2009
Anotace:
Sylvestr, mladý vévoda ze Salfordu, se rozhodne, že by se měl oženit. Má své postavení, velký majetek a nepostrádá eleganci… ženy by mu tudíž měly padat k nohám. Phoebe Marlowová, dcera zemřelé přítelkyně jeho matky, však uteče z domu, když se na ni Sylvestr přijede podívat, aby zjistil, jestli vyhovuje požadavkům, které má na svou budoucí choť. Na cestě ji ale potká nehoda. Kočár uvízne ve sněhové závěji a Phoebe musí i se svým přítelem z dětství Tomem, který ji na útěku doprovází, strávit nějaký čas v blízkém hostinci. Samozřejmě netuší, že se na stejném místě objeví i Sylvestr a její situace se tak ještě víc zkomplikuje. Obzvlášť poté co zjistí, že Sylvestr vůbec není takový, jak si myslela…
Hodnocení:
a 1/2
To bylo pěkné. Mám ráda autorčin humor. Takový příjemný, ironický, á la Austenová.
V anotaci je popsaný vlastně jen začátek, takže o ději to moc nevypovídá. Tak nastíním maličko víc. Phoebe je spisovatelka a má těžký život, protože její otec je pošetilec a nevlastní matka semetrika. Sylvestr si pak nevidí ani na špičičku nosu. A protože má zlověstné obočí, a na Phoebe nezapůsobil při jejich setkání nijak pozitivním dojmem, stane se z něj hlavní zlosyn Phoebiny knížky.
Jenže pak se jejich cesty setkají při Sylvestrově hledání nevěsty, dochází k Phoebinu útěku zmiňovaném v anotaci, a nakonec se všechno strašlivě moc zamotá, protože Phoebina fikce, kterou sepsala, se pravdě blíží víc, než by bylo všem zúčastněním milo, včetně nebohé autorky. A z románu Ztracený dědic se stává skandální bestseller, vášnivě diskutovaný v celé vyšší společnosti… No to je průšvih!
Co se mi nelíbilo:
Každopádně knížku ke čtení s klidným srdcem doporučím, protože to je moje hodně oblíbená autorka, a i tady nezůstala nic dlužna svému typickému stylu.
(zdroj anotace a obrázku: Ikar)
v originále FARO’S DAUGHTER
vydalo Ikar EG 2008
Děj někdy v 19. století, Anglie.
Anotace:
Ustaraná lady Mablethorpeová žádá poručníka svého syna, bohatého a cynického Maxe Ravenscara, aby mladého Adriana dostal z drápů dívky z hráčské doupěte: nezkušený mladík se s ní chce oženit. Ravenscar si jde prohlédnout to odsouzeníhodné stvoření a zjistí, že nebezpečí je reálné, protože Debora je krásná a inteligentní a Adrian velmi zamilovaný. Druhý den Ravenscar pozve Deboru na vyjížďku a po cestě jí nabídne odstupné, když si přestane dělat nároky na Adrianovu ruku. Dívka je hluboce uražená a rozhodne se Ravenscara potrestat – předstírá, že jí záleží na šlechtickém titulu a prohlásí, že si Adrianovu mladickou lásku jistě dokáže udržet do jeho zletilosti a pak bude svatba. Max Ravenscar přísahá, že za žádnou cenu nedopustí, aby ho přelstila falešná hráčka. V kartách vyhraje na věřiteli Debořiny tety její dlužní úpisy a s nimi nutí Deboru ke kapitulaci. Rozhněvaná dívka nechá Ravenscara unést v předvečer důležitého závodu, protože spoléhá na to, že mu hrdost nedovolí nedodržet sázku a raději jí odevzdá tetiny směnky. Její skvělý plán však narazí na jeho tvrdohlavost. Ravenscar ale pomalu začíná tušit, že Debora je jiná, než se tváří…
Hodnocení:
Říkejte si co chcete, já mám tuhle autorku docela ráda!
Není to klasický milostný příběh, protože láska obou hrdinů je poněkud překvapivá a dojde k ní patrně přeměnou z citů naprosto opačných. Kdo se do téhle knížky pustí, bude svědkem boje dvou tvrdohlavců, kteří se pro vítězství nezastaví téměř před ničím. A po své hrdosti a pýše si taky šlapat nenechají.
Bavily mě zejména scény, kde G.H. popisuje nejrůznější boje motivů svých postav. Hezkým příkladem je Ravenscarovo žárlivecko-vzteklá produkce na str. 233. Ale to už je skoro konec knížky.
Trošku mě zarazilo použité jméno milého šlechtice – Ravenscar – protože jeho jmenovce znám od Cartlandové. Ale když jsem si v anotaci přečetla, že je Max bohatý a cynický, vrhla jsem se do toho.
Ještě upozornění pro milovníky hambatých scén: nejsou. Ale mně to nevadilo.
(zdroj vč. obráku www.knizniweb.cz)
V originále THE GRAND SOPHY,
vydalo Ikar 2007.
Anotace (www.knizniweb.cz):
Šlechtičnu Sophii Stanton-Lacyovou vychoval svobodomyslný otec, a tak nemá s jinými dívkami ze své společenské vrstvy mnoho společného. Na rozdíl od nich totiž nedbá na konvence, nepředstírá slabost a poddajnost typické pro mladou dámu, ale vždycky se snaží prosadit svou a především má obrovský smysl pro humor. Mnoha lidem připadá její chování pobuřující a jen těžko ho zkousnou, ale většina z těch, kdo mají možnost ji poznat líp, brzy pochopí, že Sophie má velmi laskavé srdce, hlavu na pravém místě a život s ní je zábava. Uvědomí si to i přísný bratránek Charles, kterého její kousky zpočátku rozpalují hněvem. Jenomže se už zaslíbil kožené slečně Wraxtonové a zrušit oficiální zasnoubení nemůže. Sophie, která pomůže sestřenici Cecílii získat muže, kterého miluje, si bude muset poradit a vymyslet plán, který zajistí štěstí i jí.
Hodnocení:
Její první knížka od Ikaru vypadala celkem slibně, druhá je skvělá, protože se obešla bez morálních dilemat. A styl je super, hrozně mi sedí.
Velmi mě překvapilo, že autorka je z dříve narozených.
V originále THE RELUCTANT WIDOW,
vydalo Ikar 2005.

Anotace (www.knizniweb.cz):
Lehký romanticko-dobrodružný příběh. Zchudlá šlechtična Elinor je nucena přijmout místo guvernantky na venkově. Dojde však k záměně: kočár ji odveze do jiného sídla, kde lord Carlyon očekává ženu, jež slíbila, že se za úplatu provdá za zhýralého a zadluženého mladíka. Když se omyl vysvětlí, přichází zpráva, že dotyčný byl těžce zraněn ve rvačce, a lord přesvědčí Elinor, aby se za umírajícího provdala. Než noc skončí, je vdovou po muži se špatnou pověstí a paní zadluženého panství. A navíc se o staré sídlo zajímají francouzští agenti, neboť Elinořin zesnulý manžel se zřejmě zapletl i do špionáže… Nakonec se všechno elegantně rozuzlí a mladá vdova získá nečekaného nápadníka…
Hodnocení:
Knížky psaná velmi s hezkým ironickým humorem, se zajímavou špionážní (ach ten Bonaparte) zápletkou. V celé knížce nenajdete ani jednu erotickou nebo milostnou scénu, vyznání je až na posledních stránkách a nečekané. Možná to čtěte spíš jako detektivku.
Normálně bych dala čtyři hvězdy, ale vyděsilo mě pár věcí:
No rozhodně tuhle knížku nepoužívejte jako příručku k výchově mládeže či jako návod k řešení morálních dilemat.
Jinak při volbě téhle knížky, na Lopuchu se třeba skoro vůbec nelíbila…