3. prosince 2009

Announcement: Iris JOHANSEN

johansen-iris.jpgAmerická autorka Iris Johansen se narodila 7. dubna 1938 a píše knihy dvou žánrů – detektivky a romantické novely. S  psaním začala až v době, kdy její děti, dcera Tamara a syn Roy, začali studovat střední školu a odstěhovali se na středoškolskou kolej. Nejprve psala z důvodu, aby vyplnila tak náhle vzniklý volný čas.

Celý článek »

22. června 2007

JEZDKYNĚ

Iris JOHANSEN

V originále DARK RIDER,

vydalo WIST 1999.

Johansen: Jezdkyně

Anotace (WIST):

Cassandra Devillová vyrůstala na jednom z havajských ostrovů, kam její rodiče uprchli za bouřlivého období po Velké francouzské revoluci.

Když u břehu jejich ostrova zakotví plachetnice Angličana Jareda Danemounta, vévody z Morlandu, přepadne Cassandru zlé tušení. Instinktivně vycítí, že v jejich dosavadním poklidném životě v tomto pozemském ráji dojde k zásadní změně. Cassandřiny obavy se ukážou jako opodstatněné. Vévoda z Morlandu totiž viní jejího otce z podlé zrady.

Za běsnění revolučního teroru zavinil prý smrt jeho otce a dalších příbuzných, francouzských aristokratů. Cassandra je odhodlaná udělat vše pro to, aby ochránila svého otce před Jaredem, dychtícím po pomstě.

Oba se octnou v rozporuplném položení – přestože je jejich srdce táhnou k sobě, rozum jim velí jinak.

Hodnocení: skoro :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

Ještě prozradím trochu víc: S pomocí krále ostrova a zásluhou chytrosti Cassandry se podaří otci před rozlíceným vévodou prchnout. Ovšem ne na jiný ostrov, jak ho nabádala Cassandra, ale rozhodne se vrátit do Francie, aby vyhledal člověka, který v té nešťastné události s gilotinou a čtvrcením měl také prsty. Protože Cassandra otce pokládá za ryze nepraktického člověka, přesvědčí vévodu, aby ji spolu s milenkou jejího otce odvezl do Anglie a pak i do Francie, až se tam otec objeví. Většina příběhu, včetně žhavých scén, se děje na moři a posléze na panství Morland, tam už je necudností méně. No a zbytek si přečtěte.

Poměrně hodně mě překvapil konec, kdy se čtenář dozvídá, jakou úlohu tehdy Cassandřin otec hrál.

Pousmání zase vzbudilo tvrzení:

„…neustávala ve vydávání pokynů a rad do chvíle, kdy jí vítr napjal plachty a začal ji hnát na širé moře. Ještě se rychle převlékla a obrátila svou plachetnici přídí vpřed. Naposled jim s odevzdaným povzdechem zamávala a začala se věnovat řízení své plachetnice.“

Podezírám autorku, že v původní jazykové verzi použila jachtařský termín, který se pak nepovedlo přeložit. I když co já vím, třeba se při řízení jachty člověk musí převlékat :-).

Čte se to celkem příjemně, děj má spád, zachraňují se tu životy. Na druhou stranu mám pocit, že autorka si vytýčila cíl ukázat čtenářům, že život ani tehdy nebyl černobílý. Hrdinové, a že jich je, jednají často nepředvídatelně, ne vždy správně či čestně, a často nemoudře. Nepodařilo se mi žádného z nich úplně pochopit. Dokonce ani úžasného hřebce Kapuu a stejně úžasnou klisnu Morganu. Poněvadž jsem se kolem koní motala drahně let, dovoluju si tvrdit, že i oba zvířecí hrdinové se svým chováním zcela vymykají svému druhu. A Jared je pěkný manipulátor…

Čtenářské hodnocení knížky:
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,43 (23 x)
Loading...