Julianne DONALDSONová

v orginále EDENBROOKE

vydal Ikar 2016

1816 Bath a Edenbrooke, Anglie

Výjimečný historický román jako stvořený pro nevyléčitelné romantiky. Marianne Daventryová odjíždí na venkov za sestrou Cecily, aby unikla nudné sezóně v Bathu a nadbíhání ctitele, který se jí hnusí. Zatímco Marianne touží po klidu a krásné přírodě, Cecily má v plánu okouzlit pohledného dědice panství Edenbrooke. Jenže když je při příjezdu její kočár nečekaně přepaden neznámým mužem, Marianne zjišťuje, že namísto rozjímání ji čeká tajemství k rozlousknutí. Kdo byl ten podivně přitažlivý cizinec? A dokáže udržet své srdce na uzdě, když se jí sestřin vytoužený muž zalíbí víc, než je vhodné?

Hodnocení        

Kdybych měla jedním slovem vyjádřit svůj pocit z knihy, pak by to bylo – KRÁSA. Včera večer jsem ke knize usedla a dokud jsem ji nedočetla, do hluboké noci jsem oka nezamhouřila. 🙂

Marianne je už více jako rok od smrti matky u své babičky v Bathu, zatímco její o sedm minut starší dvojče Cecily si užívá společenskou sezónu v Londýně. Marianne je v Bathu nucena odmítat dvoření jednou tak starého, uslintaného nápadníka, a tak uvítá, když má možnost jet za svou sestrou na Edenbrooke, panství, kde žije dávná matčina přítelkyně a její syn – muž, který padl do oka Cecily.

Marianne vyrazí na cestu a jak je uvedeno v anotaci, jejich kočár je přepaden, kočí postřelen a Marianne okradena. Když vyčerpaná za pomoci služebné dorazí s kočárem do nejbližšího hostince, setkává se tam s nepříliš zdvořilým cizím mužem. Naštěstí je o Marianne, služebnou Betsy i kočího Jamese postaráno a tento cizí muž, který se Marianne odmítá představit celým jménem, zajistí i následný bezpečný převoz Marianne na Edenbrooke.

Jak všichni správně tuší, tímto cizincem není nikdo jiný, než Philip. 🙂 Marianne je po příjezdu na Edenbrooke uchvácena krásou panství a okolní přírodou a Philip zase Marianne. A tak se postupně rozvíjí víceméně komorní romantický příběh mezi hlavními hrdiny, kdy Marianne je sice naivňoučká, ale takovým milým způsobem a zase na druhou stranu dokáže Philipovi v jejich slovních přestřelkách zdatně kontrovat.

Z příběhu vám víc prozrazovat nebudu, ať si ho hezky vychutnáte. Kniha je psaná „ich“ formou, takže vše prožíváte z pohledu Marianne. Je psaná lehce, svižně a velice čtivě. Mhouřím oči nad místy velkou naivitou Marianne (ale což, bylo jí 18 😉 ), nad moderně pojatým chováním hrdinů a nad dramatickou závěrečnou zápletkou (ano, dozvíte se, kdo byl ten lupič a co bylo jeho motivem).

Co však musím vyzdvihnout, je scéna, kdy Philip učí Marianne psát milostný dopis. Jeho vyznání, to byla prostě romantická lahůdka!

Zkrátka sečteno a podtrženo – čtěte. 😉

PS Autorka následně dopsala krátkou novelu Heir to Edenbrooke, kdy je příběh vyprávěn z pohledu Philipa. Jak jsem ale „vygooglila“, tak Philipův příběh prý končí v okamžiku, kdy se Philip setkává s Marianne v hostinci.

^{(zdroj anotace vč. obrázku www.bux.cz)}

Čtenářské hodnocení knížky:

vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 4,70 (43 x)

Loading...