V originále THE WARRIOR,
vydalo Domino 2007.
Anotace (www.dominoknihy.cz):
Anglie 1155.
Pět dlouhých a neklidných let se Ariana z Claredonu připravovala na sňatek s Ranulfem de Vernay, nejoddanějším rytířem krále Jindřicha. Velkolepé plány však zhatila krutá hříčka osudu: Arianin otec je označen za zrádce a jeho panství král přidělí darem právě Ranulfovi. Legendární rytíř tak přijíždí na Claredon, ovšem nikoli jako ženich…, ale jako dobyvatel.
Ranulf si vydobyl slávu a uznání na válečném poli, ale na poli milostném jej potkala zrada. Na vlastní kůži poznal, jakých věrolomností jsou urozené dámy schopné, a proto je rozhodnut nevěřit ani té, s níž byl po pět let zasnouben. Na obranu před novým zklamáním obložil své srdce neproniknutelným brněním, ale Ariana se rozhodla zaútočit na jeho duši…
Ranulf má sice královské požehnání k tomu, aby se zmocnil Arianina panství i těla, ale nakonec to bude on, kdo podlehne vášni – a uzdravující síle lásky, která dokáže obměkčit jeho zatvrzelé srdce.
Hodnocení: 
a kousek
Tak jsem vám rozpačitá. Tohle je na N.J. neobvyklý výlet až do dob rytířů a pannen. Většinou píše příběhy spíš z nějakého 19. století. A je to poznat. Během vyprávění příběhu tak nějak tápe v tom, jaká pravidla platila a každé kapitole je to trochu jinak. Nejdřív chuděře Arianě hrozí, že se už nikdy nevdá, protože je zneuctěná a dcera zrádce, pak je Ranulf oprávněn si s ní dělat co chce, pak že ji král provdá za některého ze svých rytířů, protože jí, dceři zrádce, nikdo nepodá ani skývu… To by vlastně nedopadla až tak zle, akorát že milý rytíř by se králi asi hezky poděkoval.
Na rozvod autorka také pohlíží jako na tak jednoduchou věc, že ani v současnosti to tak snadné není. Stačí napsat dopis papeži, něco do něj nalhat a hotovo! A když jsem se na konci dozvěděla od hlavního hrdiny, který se jinak celou dobu vehementně snažil zrušit platnost manželství, že „se jí nikdy nechtěl zbavit“, tak to už můj pohár přetekl.
To jak spolu dva hlavní hrdinové válčí… mno, je v tom spousta vášně, to jo, ale nějak to prostě bylo divné. A kdyby pí překladatelka přeložila Black Dragona na Černého draka, myslím, že by to příběhu jenom prospělo.
Čtenářské hodnocení knížky:
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 3,85 (39 x)
Loading...
No toto je poprvé, co v hodnocení knihy s Vámi nesouhlasím. Kniha se mi líbila a ohodnotila bych ji 3 a půl až 4 hvězdičky. Není pravda, že se hrdinovi, rozblesklo až na konci. Neustále o tom vztahu přemýšlel a ona se mu pomalu, ale jistě dostávala pod kůži. Ale co člověk to jiný názor. Knihu doporučuji přečíst. 🙂
Uf, to teda bylo… Kniha je podle mě napsaná dost dobře – pro ty co mají radi takové to napětí mezi hrdiny, ale mě se to teda netrefilo do vkusu. Nemohla jsem to překousnout… a četné žhavé scény mě začaly nudit…pořád jsem čekala, kdy se konečně stane NĚCO – kdy se Ranulfovi konečně rozsvítí a ono furt nic, jen samej sex. No a ten sentimentální konec – jsi má jediná láska, mé srdce a blablabla… U někoho, kdo se celou dobu chová tak odmítavě pokud jde o city, by mi klidně stačilo jen „Miluju tě“. Myslím, že by autorka měla zůstat v 19. století, tady se asi potřebovala vyřádit…
Dito, Liga pekelníků je prima, ale ostatní od NC je buď průměr nebo děs běs..(viz Králův dar)