v originále WHAT HAPPENS IN LONDON
vydalo Ikar 2011
Londýn, 1821 (zjištěno složitým dějepisným a matematickým výpočtem)
Anotace:
Když se Olivia Bevelstokeová doslechne, že její nový soused možná zavraždil svou snoubenku, ani na okamžik tomu nevěří. Z okna svého pokoje, pečlivě ukrytá za záclonou, pozoruje podivína naproti a čeká… a objevuje nanejvýš zajímavého muže, který má určitě něco za lubem. Sir Harry Valentine pracuje pro ministerstvo války a krásné blondýnky, která ho špehuje, si ihned všimne. Jeho zájem o ni brzy přestane být jen diplomatický…
Hodnocení: 
a 3/4
Před časem jsem tu psala v komentářích, že knihu čtu a moc se bavím. Nu ano, docela jsem se bavila, asi tak do poloviny knihy, kdy Julinka sršela vtipem a byla to opravdu zábava. Přesně jak už tu psala Zuzka, ani já se nemůžu rozhodnout, jestli se mi knížka líbila nebo nelíbila. Ale na rozdíl od ní, mě se pasáže se slečnou Buterworthovou líbily, a beru to jako skvělou nadsázku. Koneckonců, myslím, že se objevila už v knize Poznáš to z polibků, takže slečně B. předpovídám skvělou kariéru a to nejen v Rusku 🙂
U JQ mi spíš chybí, a to v několika posledních knihách, pořádné koncovky. Vlastně mi celý ten konec s únosem a vysvobozování přišel jako uměle přimyšlený a přilepený k něčemu, k čemu tak úplně nepatřil. Celý děj směřuje k tomu, aby člověk měl tendenci ty prevíty jedny záporné hledat v jiných vodách, než ve kterých je nakonec našel, kteréžto překvapení nejspíš bylo i záměrem autorky, ale pak mi přijde celá ta snaha zasadit příběh do prostředí Anglie versus Napoleon a podlí nebezpeční špioni jako mrhání časem. A jak to bylo s tím vražděním snoubenek, už si ani nepamatuji.
Tak nějak se nemohu zbavit dojmu, že JQ umí napsat zajímavou a veselou (praštěnou) knihu, aniž by hrdinka byla závažně ohrožena na životě a hrdina ji musel na poslední chvíli zachránit ze spárů jisté smrti, případně přitom ještě zachránit svět nebo alespoň Anglii. Proto mi to v knížce tak nějak přebývalo.
No ale nakonec to můžeme brát jako takový napínavý bonus…
Trochu lepší průměr, ale nasmějete se u toho. Dost.
(zdroj anotace a obrázku: Ikar)Čtenářské hodnocení knížky:
vámi nehodnoceno
prům. hodnocení: 3,86 (49 x)
Loading...
Ale, jo, nebyla špatná – jak tu píšte, první půlka dokonce úžasná. Chvilkama jsem smíchy vyprskávala i nahlas – a to je u mě co říct, většinou se jen usmívám. Ale pak se to nějak… nevím. Nebylo to zlé. Ani mi ten akční konec moc nevadil, jelikož ve špionském příběhu jsem něco na ten způsob i čekala. Ale na autorku takového formátu bych trochu čekala, že se tam hlavní záporák nějak projeví v průběhu… A z nějakého důvodu se mi zdálo, že ne všechny dějové linky jsou tak nějak uspokojivě završené. A úplný konec mě tedy nenadchl. Ale jinak, i tak moc dobré počtení.
Nejhorší je, že tuhle knihu nemůžu nikde sehnat. Stejně knihu Jako v ráji. Nevíte někdo o tom, že by byla někde v prodeji klidně i přes internet?
Musím souhlasit s názorem, že do půlky se knížka četla báječně. Pak příběh najednou ztratil šmrnc a několikrát jsem se přistihla, jak předbíhám v ději, abych se dozvěděla, jak se to bude vyvíjet dál. Což ovšem nebyl úplně dobrý nápad, protože jsem si totálně zkazila moment překvapení.
Líbilo se mi ale, že JQ udělala z hlavního hrdiny pracujícího člověka :), o to míň mi ovšem připadalo pravděpodobné, že by si šlechtická dcerka nedělala hlavu s jeho postavením, které bylo o tolik nižší než její. Divoký konec ani nekomentuju.
A píšu tohle na Silvestra, takže všem přeji šťastný nový rok 2012!
Já si nemůžu pomoct, ale prostě mi to připadá, jako kdyby Julii „hořel termín“. Prostě nedodělané, horkou jehlou spíchnuté! Čekala jsem, že se dozvím, jak to bylo s tou snoubenkou (protože na každém šprochu…) a ono nic!
Ale jo, vtipné to bylo (scéna v salonku byla boží), žádost o ruku romantická a originální, ale přeci jen to celé nebylo tak dobré, jako předešlé knihy. Předpokládala jsem, že sérii o Bridgertonových napsala později, než tuto, protože mi přijde propracovanější a celkově lepší ve všem, ale je to naopak… Tak nevím…
Ale i tak (s bídou) čtyři hvězdy, mám pro tuhle ženskou prostě slabost!
Dochroupáno za 3,5 hvězdy… Rozečteno bylo několik dní, ale do konce jsem dorazila až včera, páčto mě položila na záda střevní chřipka. No, nevím nevím 🙂 Pořád jsem nemohla pochopit, co mi na té knížce vadí a řekla bych, že je to jinou překladatelkou, než na jakou jsem byla u JQ zvyklá. Ovyklé provolání „Proboha!“ tady nahradilo „Propána“ a hned to nemělo ten dramatický šmrnc 🙂 Nebylo to tak špatné, nápad s oknem byl velmi milý, romantický… jen u hlavních hrdinů mi chyběl osudový implus pro jejich jednání, Olivia byla „jen“ pěkná a Harry… no ten měl sice otce ožralu, ale do příběhu tento fakt podle mě moc nezasáhl. Na spravení nálady jedu repete Vévoda a já a to je panečku jiný kafe!
No já mám doma knihu už tři týdny a stále jsem se do toho nedostala. Po pár stránkách jsem odložila. Tak napíšu až budu mít chuť si to přečíst. Ale mé váhání taky o něčem svědčí. Autorku zcela zbožňuju a ještě se mi nikdy nestalo, že by mě to hned nechytlo.
Tohle je nejhorší knížka, kterou jsem od JQ četla. Nepřišla mi ani vtipná, ani romantická a slečna B to nemohla zachránit. Navíc ten konec mi přišel hrubě nelogický.
Musím souhlasit s tím, že ten konec tam byl přilepený poněkud na sílu. Velice jsem oceňovala, že autorka dokázala psát knihy bez nějakého nebezpečí (což je ve většině knížek), kdy hrdinku zachraňoval její milovaný, či naopak. Už u knihy Před svatbou mi ten konec trochu vadil, ale tady mě to přímo štvalo. Konec byl prostě jedním velkým zklamáním. Ale je fakt, že jinak jsem se u knížky fakt nasmála a celkem už se těším na Sebastianův příběh. Tak doufám, že když se tak těším, tak nebudu pak moc zklamaná.
Tak, hned na začátku musím dát malé plus za výběr obálky – mám ráda modrou barvu. Poslední dobou se mi, ale zdá, že Ikar ty knížky dost odbývá. Ještě jsem totiž nepřečetla, ani jednu kapitolu a už mi vypadly dva listy…
První knížka této série se mi velice líbila a četla jsem ji několikrát, takže už je chudinka úplně celá opotřebovaná…
Tato knížka také nebyla špatná a docela jsem se i při čtení bavila, ale na Tajné deníky prostě neměla. Některé kapitoly jsem dokonce chtěla i přeskakovat, ale nakonec jsem ji přečetla celou…
Nejvíce se mi, asi líbily rozhovory z okna do okna, napětí v rezidenci velvyslance a žádost o ruku, také neměla chybu…
Knížka si určitě zaslouží čtyři hvězdičky, i když s ní mám smíšené pocity…